Odkládáte úkoly a povinnosti? Tak to pozor na deprese!

Za prokrastinaci u velmi inteligentních a kreativních lidí může podle vědců často nejasně definovaná pracovní doba a svoboda, kterou při organizaci svého času mají. Její rozmach připisují též odlišné strukturaci času a větším možnostem v oblasti volnočasových aktivit. Hlavním problémem je podle nich rozvoj internetu a sociálních sítí, které jsou dnes běžně dostupné všem generacím.

Roli ale může hrát také strach ze selhání a nedostatek sebedůvěry.

Podle amerického psychologa Pierse Steela trpí jistou formou prokrastinace až 95 % vysokoškolských studentů. Nejčastěji odkládají psaní závěrečných prací. Úkoly a povinnosti mají mnohdy spojeny s negativními emocemi a nevědí, jak si věci zorganizovat.
Odkládání se však zřejmě netýká pouze nepříjemných a nudných věcí. Výzkum vědců z univerzity v Calgary ukázal, že lidé více odkládají ty činnosti, které nemají rádi. Mnozí se ale chorobně vyhýbají i tomu, co je baví. Typickým příkladem jsou právě studenti, kteří se nemohou přimět k napsání práce i přesto, že je téma i celé studium mimořádně zajímá.

Prokrastinace může způsobit vážné psychické problémy

Problémy s chorobným odkládáním věcí nelze podceňovat. Prokrastinace totiž může vyústit ve stres, pocit viny, psychickou krizi a ztrátu produktivity. V krajním případě pak vede k depresi, kdy jedinec přestane své povinnosti plnit úplně.

Lze ji rovněž považovat za příznak pracovního vyhoření.

Za zásadní podmínku pro úspěšný boj s prokrastinací pokládají psychologové především převzetí odpovědnosti za své jednání. Problém chorobného odkládání totiž podle nich tkví hlavně ve špatných návycích a nesprávně nastaveném myšlení. Lze jej překonat detailním plánováním činností a stanovením závazných termínů s dostatečnou rezervou.
Důležité je také rozložení úkolů na menší jednotky, a především stanovování dosažitelných cílů.

Riziko prokrastinace se snižuje, pokud se člověk věnuje činnosti, pro kterou má talent a jež ho naplňuje.

Pro prevenci je nezbytné zahrnout do plánování aktivit dostatek odpočinku. Občasné odvedení pozornosti od povinností působí na organismus velmi pozitivně. Při každé činnosti je prostě nutné myslet i na pravidelné přestávky.